Jak přiblížit historii a muzejní sbírky všem generacím tak, aby nezůstaly jen zavřené za sklem vitrín? Moderní muzeum dnes nepředstavuje pouze místo, kde se uchovávají předměty z minulosti. Stává se živým prostorem pro dialog, vzdělávání a setkávání komunit, kde klíčovou roli hraje promyšlená práce s návštěvníkem, zapojení haptických či herních prvků a efektivní využívání digitálních technologií.
Právě na celkové fungování moderní kulturní instituce, muzejní pedagogiku a komunikaci s veřejností se zaměřila zahraniční mobilita tří pracovníků Muzea Náchodska – ředitele Oldřicha Schejbala, muzejní pedagožky Kateřiny Šichanové a PR a marketingového pracovníka Tomáše Menece. Během šesti dubnových dnů ve švédském městě Växjö nahlédli do každodenní praxe zastřešující organizace Kulturparken Småland. Zkušenosti ze severu Evropy ukázaly, jak důležitá je úzká spolupráce napříč muzejními odděleními a co z tamní praxe může obohatit kulturní život v Královéhradeckém kraji.
Expozice, které zapojují všechny smysly
Hlavním centrem výjezdu se stal muzejní komplex Kulturparken Småland se Švédským muzeem skla (Sveriges glasmuseum). Už při samotné prohlídce expozic bylo patrné, že se zde s různými skupinami návštěvníků počítá od samého počátku plánování výstav. U přípravy koncepcí i u samotné realizace totiž úzce spolupracují kurátoři s muzejními pedagogy a dalšími odborníky v muzeu.
Přístupnost a atraktivita se zde odráží v řadě detailů, od nízko položených a otevíracích vitrín v dětských sekcích přes možnost zkoušení dobových oděvů až po interaktivní hry, jako je sklářské „bingo“ přímo v expozici. Velkou inspirací pro náchodské muzejníky bylo vyvážené propojení klasických výstavních prvků s těmi moderními. Jednalo se například o jednoduché znázornění obchodních tras pomocí diod na plátně, vizuální časové osy na podlaze zasazující regionální historii do kontextu světových dějin nebo mobilního audioprůvodce snadno dostupného přes QR kód.
Vzdělávání skrze příběhy předmětů i výjezdy do škol
Významnou částí programu bylo stínování týmu muzejních pedagogů přímo při práci se školními skupinami. V expozici věnované pravěku a době železné, která je celá přizpůsobená dětskému vnímání, měli účastníci možnost sledovat edukační program vedený v angličtině pro místní mezinárodní školu. Namísto dlouhého výkladu zde edukátoři pracují s pozorností žáků a vyprávěním příběhů skrze konkrétní předměty, které děti během programu samy vracejí na jejich místo v expozici. Zajímavou metodou byla také práce s velkoformátovými malovanými obrazy krajiny, kdy žáci nejprve dvě minuty v tichosti pozorovali výjev a teprve poté společně diskutovali o tom, co na něm objevili. Na část v expozici pak plynule navázal praktický workshop ve špičkově vybaveném edukačním ateliéru.
Švédští edukátoři však nepůsobí pouze v budově muzea. Pravidelně vyrážejí se svými programy přímo do škol v regionu, čímž jim šetří náklady za dopravu a zpřístupňují kulturu i dětem ze vzdálenějších míst. Stranou nezůstávají ani dospělí návštěvníci, pro které muzeum pořádá specializované praktické workshopy, například zaměřené na práci se sklem a tvorbu vitráží.
Dům emigrantů: Když archiv ožívá v digitálním věku
Další zastávkou byl Dům emigrantů (Utvandrarnas hus i Växjö), který mapuje silnou vlnu švédské emigrace do Severní Ameriky v 19. a 20. století i současnější migrační témata. I zde proběhlo stínování edukačního programu a setkání s místními archiváři a knihovníky.
Právě v Domě emigrantů a v oddělení péče o sbírky se naplno ukázal obrovský důraz, jaký Kulturparken Småland klade na digitalizaci a otevírání muzejních fondů veřejnosti. Instituce spravuje rozsáhlou online databázi s tisíci volně stažitelnými fotografiemi a detailními popisky, která slouží badatelům i běžným zájemcům po celém světě. Při zpracování historických audionahrávek pamětníků navíc švédští kolegové inovativně využívají nástroje umělé inteligence (XScribe) pro automatický přepis mluveného slova.
Otevřené depozitáře, konzervátoři na trzích a digitální PR
Jak dostat práci muzejníků blíže k lidem, kteří do muzea běžně nepřijdou? V Kulturparken Småland na to odpovídají otevíráním svého zákulisí i prací v terénu. Tým z Muzea Náchodska měl možnost projít rozsáhlé depozitáře a konzervátorské dílny, které nezůstávají veřejnosti skryté. Muzeum v depozitářích pořádá komentované prohlídky a samotní konzervátoři svou práci prezentují i přímo ve veřejném prostoru města, například během vánočních trhů ve Växjö.
Velmi podnětný je také komunitní přístup k nedávné historii. Muzeum pořádá pravidelné besedy pro veřejnost nad starými fotografiemi, kde sami občané pomáhají identifikovat neznámá místa a tváře nebo přinášejí vlastní rodinné materiály k digitalizaci.
Tomuto otevřenému přístupu odpovídá i komunikační a marketingová strategie instituce. Rozpočet na propagaci zde směřuje téměř výhradně do digitálního prostoru na úkor nákladných tištěných médií. Každá platforma má přitom jasně definovanou roli. Zatímco venkovní digitální displeje efektivně nahrazují klasické plakáty, sociální sítě a kanál YouTube slouží k vyprávění poutavých příběhů, mimo jiné prostřednictvím oblíbeného video seriálu o muzejních záhadách a zajímavostech z depozitářů.
Jaké podněty si Muzeum Náchodska ze Švédska odváží?
Společný výjezd ředitele, edukátorky a PR pracovníka umožnil nahlédnout na fungování švédské organizace komplexně ze tří různých profesních úhlů. Od švédských kolegů si náchodští muzejníci přivážejí nejen cenné mezinárodní kontakty pro budoucí konzultace, ale především konkrétní nápady pro vlastní praxi. Chtěli by například zapojit více haptických a herních prvků v chystaných výstavách, více rozvíjet digitální komunikaci a vyprávění příběhů sbírkových předmětů na sociálních sítích nebo pořádat komunitní besedy s pamětníky nad historickými fotografiemi z Náchodska.
Cesta do Švédska tak ukázala, že muzeum může být otevřené všem generacím, pokud se na jejich potřeby myslí od začátku přípravy výstav, expozic i dalších muzejních projektů.
