Co všechno může nabídnout moderní knihovna? Ve Wrocławi je odpověď překvapivě široká. Během květnového výjezdu v rámci programu Erasmus+ měla Kateřina Charouzková možnost poznat fungování tamní městské knihovny i řady dalších kulturních institucí. Společným tématem nebyla jen kultura, ale také její dostupnost, práce s různými skupinami návštěvníků, digitální technologie a hledání nových způsobů, jak lidi ke kultuře přivést.

Knihovna jako centrum života ve městě

Navštívenou organizací byla Tadeusz Różewicz Municipal Public Library in Wrocław, která provozuje celkem 37 poboček a dalších několik odborných pracovišť. Každá z nich se přitom zaměřuje na trochu jiné potřeby obyvatel. Knihovna není vnímána pouze jako místo, kam si člověk přijde půjčit knihu, ale jako přirozené komunitní a kulturní centrum v místě, kde lidé žijí.

Knihovna provozuje „Chilltéku“ – prostor pro mladé, který knihovna vytvořila společně s nimi. Mohou zde číst, tvořit, hrát deskové hry, poslouchat hudbu nebo se jednoduše setkávat. O názvu navíc rozhodli sami mladí. Právě zapojování lidí, pro které jsou kulturní služby určeny, patří mezi principy, které mohou být inspirací i pro české prostředí.

Zajímavé je také široké spektrum projektů. Wrocławská knihovna pořádá festivaly, programy pro děti, seniory, studenty i cizince, věnuje se ekologii, tradicím, mezigeneračním vztahům nebo podpoře žen v kultuře. Každý projekt má navíc vlastní vizuální podobu. Knihovna tak ukazuje, že i tradiční instituce může komunikovat moderně a kreativně.

Erasmus+ jako cesta ke konkrétní změně

Silným tématem byla také mezinárodní spolupráce. Wrocławská knihovna sama realizuje Erasmus+ a zkušenosti získala například díky spolupráci s knihovnami ve francouzském Lille, Košicích nebo Broumově. Zajímavou inspirací je zapojování samotných účastníků vzdělávání do zahraničních výjezdů. Knihovna o ně zaznamenává velký zájem a účastníky vybírá prostřednictvím dotazníků a pohovorů.

Podobně prakticky přistupuje i k otázce přístupnosti. Ve spolupráci s knihovnou v Lille vznikl například jednoduchý nástroj, který pomáhá pracovníkům přemýšlet o potřebách různých skupin návštěvníků při různých typech akcí. Knihovna vytvořila také dotazník zaměřený na dostupnost kulturních programů. Právě tyto zkušenosti mohou najít využití při plánovaném auditu přístupnosti kulturních organizací v Královéhradeckém kraji.

Další dny patřily wrocławským muzeím. Wrocław Contemporary Museum, Hydropolis, Muzeum architektury, Národní muzeum nebo Muzeum pana Tadeusze ukázaly různé způsoby, jak lze návštěvníky zapojit. Interaktivní obrazovky, projekce, zvuk, digitální mapy, audioprůvodce, haptické modely nebo prvky virtuální a rozšířené reality dnes nejsou jen technologickou atrakcí. Mohou pomoci zpřístupnit obsah dětem, zahraničním návštěvníkům, seniorům i lidem se specifickými potřebami.

Právě přístupnost byla jedním z nejsilnějších společných témat celé mobility. Muzea nabízela bezbariérové vstupy a toalety, výtahy, haptické prvky, popisky v Braillově písmu, audiopopisy nebo indukční smyčky pro návštěvníky se sluchovým postižením. Muzeum architektury využívá také principy „easy-to-read“ a audioprůvodce navrženého s ohledem na návštěvníky s poruchami autistického spektra.

V řadě institucí nechyběly dětské zóny, workshopy, městské hry, vzdělávací programy nebo prostory pro odpočinek.

Inspirace, která nekončí návratem domů

Pětidenní stínování nebylo jen návštěvou zajímavých míst. Přineslo konkrétní podněty pro další práci Královéhradeckého kraje – od realizace Erasmus+ přes využívání digitálních technologií až po přístupnost kulturních institucí a akcí.

Dobrou zprávou je, že inspirace nemusí zůstat ve Wrocławi. Do Královéhradeckého kraje přináší nové nápady, zkušenosti i kontakty – a především chuť hledat další cesty, jak dělat kulturu otevřenější, dostupnější a zajímavější pro co nejširší okruh lidí.