Do kultury šlo v Královéhradeckém kraji v roce 2025 téměř 908 milionů korun. Výdaje tak meziročně vzrostly o 88 procent a v přepočtu na jednoho obyvatele dosáhly 1 637 korun. Za mimořádným skokem stojí především velké investice do muzeí a dalších kulturních institucí. Nešlo ale jen o nárůst investic – o 12 procent vzrostly také běžné výdaje na kulturu.
Když se mluví o penězích, které kraj dává do kultury, není to jen otázka provozu muzeí, galerií nebo knihoven. Do celkové částky se započítávají také investice do kulturních budov, obnova památek, podpora knihoven a další výdaje. A právě investice v roce 2025 výrazně proměnily celkový obrázek.
Jak se investice do kulturních budov a jejich fungování promítají do toho, kolik lidí do muzeí, galerií nebo dalších institucí skutečně míří?
Přečtěte si také: Ohlédnutí za krajskými kulturními organizacemi za rok 2025: Přibývají návštěvníci i investice do budov
Téměř 908 milionů korun na kulturu
Královéhradecký kraj v roce 2025 vydal na kulturu 907 946 740 korun. To představuje 10,88 procenta jeho celkových příjmů bez transferů. Oproti roku 2024 jde o nárůst o 88 procent.
Na první pohled může takový skok působit překvapivě. Vysvětlení je ale především investiční. V roce 2025 pokračovaly velké stavební akce, které se výrazně propsaly do krajského rozpočtu. Patří mezi ně například rekonstrukce Vrbenského kasáren, rekonstrukce Muzea války 1866 a rekonstrukce Regionálního muzea a galerie v Jičíně.
Takto výrazný růst výdajů přitom není v historii kraje úplnou výjimkou. Podobná situace nastala také v letech 2020 a 2021, kdy kraj investoval například do rekonstrukce Gayerových kasáren a pevnosti Dobrošov. Tehdy podíl výdajů na kulturu dosáhl přibližně 10, respektive 8 procent.
Rok 2025 tedy ukazuje, jak silně mohou velké kulturní stavby ovlivnit celkový rozpočet. Zároveň je ale důležité oddělit investice od peněz, které kultura potřebuje pro svůj každodenní provoz.
Rostly i běžné výdaje
Běžné výdaje na kulturu v roce 2025 činily 426 786 140 korun. Meziročně se zvýšily o 12 procent.
Vedle jednorázově výrazných investic tak kraj navyšoval také prostředky směřující do běžného fungování kulturní infrastruktury. Celková částka zahrnuje mimo jiné výdaje na krajské příspěvkové organizace, knihovny, zachování a obnovu památek, investiční akce a další oblasti.
Ve struktuře výdajů se přitom dlouhodobě opakuje jeden trend: největší část prostředků směřuje do činnosti muzeí a galerií. Následují knihovnické služby.
Tady je zajímavé sledovat nejen absolutní částky, ale také to, kam peníze v jednotlivých letech skutečně míří. Zatímco investice mohou během jednoho roku výrazně zvýšit celkový objem prostředků, základ kulturního provozu tvoří výdaje, které se opakují rok co rok.
Kde kraj investuje nejvíc na obyvatele?
Rozdíly mezi jednotlivými částmi kraje nejsou náhodné. Vyšší výdaje do některých správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) souvisejí především s tím, kde sídlí krajské příspěvkové organizace v oblasti kultury.
Výrazně se proto do statistik promítají například Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.
V roce 2025 byly nejvyšší výdaje Královéhradeckého kraje na kulturu v přepočtu na jednoho obyvatele v SO ORP Hradec Králové a Jičín. Ani tady nejde jen o náhodu. Právě v těchto místech probíhaly významné investiční projekty – v Hradci Králové rekonstrukce Muzea války 1866 a Vrbenského kasáren a v Jičíně rekonstrukce Regionálního muzea a galerie.
V roce 2025 se přitom výdaje kraje do kultury na obyvatele zvýšily ve většině sídel ORP. V průměru šlo o 16procentní nárůst. Výdaje samotného kraje do jednotlivých SO ORP pak vzrostly v průměru dokonce o 89 procent.
I tady je proto potřeba číst čísla v kontextu: vyšší částka nemusí znamenat, že v daném místě kraj dlouhodobě utrácí násobně více za běžný kulturní provoz. Může odrážet konkrétní investici, která se v daném roce právě realizuje.
1 637 korun na obyvatele
Ještě názornější je srovnání s ostatními kraji. V roce 2025 připadalo na kulturu z rozpočtu Královéhradeckého kraje 1637 korun na jednoho obyvatele. O rok dříve to bylo 867 korun. Výdaje se tedy meziročně téměř zdvojnásobily.
Pro srovnání: celorepublikový průměr, bez hlavního města Prahy, v roce 2025 činil 989 korun na obyvatele. Královéhradecký kraj tak tuto hodnotu výrazně překročil a jeho výdaje na kulturu na obyvatele byly v daném roce mezi kraji bez Prahy nejvyšší.
Čísla zároveň ukazují, že rok 2025 není izolovanou výjimkou. Nad průměr se výdaje Královéhradeckého kraje na kulturu dostaly také v letech 2020, 2021 a 2024, kdy v kraji probíhaly významné investiční akce včetně rekonstrukce Gayerových kasáren nebo pevnosti Dobrošov.
Když do kultury vstoupí stavební projekty
Čísla za rok 2025 tak vyprávějí především příběh o investicích. Téměř 908 milionů korun je výrazně více než v běžných letech, ale velká část rozdílu souvisí s konkrétními rekonstrukcemi kulturních institucí.
Vedle nich však zůstává důležitá i každoroční část rozpočtu, která zajišťuje samotné fungování kulturní infrastruktury. Běžné výdaje ve výši téměř 427 milionů korun ostatně meziročně také vzrostly.
Kultura v Královéhradeckém kraji tak v roce 2025 dostala nejen více peněz na každodenní fungování, ale především výraznou investiční injekci. Ta se promítla do muzeí, galerií a dalších míst, která mají po dokončení rekonstrukcí sloužit veřejnosti v dalších letech.
Právě to je možná nejzajímavější způsob, jak se na téměř 908 milionů korun dívat: nejde jen o částku utracenou v jednom roce, ale také o peníze vložené do kulturní infrastruktury, která má fungovat dlouho poté, co rozpočtový rok 2025 skončil.