Tento web zaštiťuje
Královehradecký kraj
prokreativitu
prokreativitu

Co si pouštíme do sluchátek? Hudební vkus našeho kraje pod lupou

Data o krajské kultuře
Brutal Assault

Pečlivě jsme mapovali kulturní a kreativní odvětví (KKO) a teď bychom se s vámi rádi podělili o výsledky. Každý měsíc vám proto přineseme nová data z našeho výzkumu o kulturním chování obyvatel našeho regionu.

Zjistíte, kdo a jak navštěvuje kulturní akce, co lidi motivuje nebo naopak brzdí, jaké hudební žánry preferují, jak dobře znají místní organizace nebo kde hledají informace. Sledujeme také dostupnost kultury, její udržitelnost a vztah ke kulturním a kreativním odvětvím včetně hodnocení digitalizace.

Hudba je univerzální jazyk. Přesto každý mluví trochu jiným dialektem. Jak zní Královéhradecký kraj? Data ukazují, že nejčastěji popově, ale když se zaposloucháme pozorněji, uslyšíme i rap, folk, rock nebo klasiku. Rozdíly nejsou jen mezi ženami a muži, ale hlavně mezi generacemi a podle vzdělání.

Pop, rock a oldies: jistota, která spojuje

Nejoblíbenější hudbou obyvatel kraje je současná zahraniční a česká populární hudba. Spolu s ní boduje rock a oldies, tedy nestárnoucí hity 60. až 90. let. Právě tahle kombinace tvoří pevný základ hudebního vkusu většiny populace.

Více než třetina obyvatel má navíc v oblibě folk a country, což potvrzuje, že akustické nástroje, příběhy a srozumitelný text mají v kraji své stabilní místo. Na opačném pólu stojí žánry jako klasická a operní hudba, jazz, blues, rap, hip-hop, elektronika nebo lidová hudba – ty si nacházejí své publikum méně často, ale o to vyhraněněji.

A hudba jako taková? Tu má rád téměř každý. Jen zanedbatelné množství lidí uvedlo, že by nemělo rádo žádnou nebo „jinou“ hudbu.

Muži versus ženy: drobné rozdíly, žádné příkopy

Rozdíly mezi pohlavími existují, ale nejsou zásadní. Muži častěji tíhnou k elektronické hudbě, rocku, metalu, punku, reggae nebo rapu a hip-hopu. Ženy naopak více preferují současnou českou a zahraniční populární hudbu.

Skutečné rozdíly se ale neodehrávají mezi „ním a jí“, nýbrž mezi generacemi.

Generace hraje prim

Hudební vkus se s věkem výrazně proměňuje. Nejmladší posluchači (15–20 let) mají jasno: rap a hip-hop jsou jejich jednoznačnou jedničkou. Tento žánr zůstává populární zhruba do 44 let, poté jeho obliba výrazně klesá. Podobně je na tom elektronická hudba, která rezonuje hlavně u tří nejmladších věkových skupin.

Střední generace nejčastěji sahá po rocku, oldies, současném popu nebo metalu, punku a reggae. A s přibývajícími roky se mění i tempo: lidé ve věku 60+ nejčastěji poslouchají klasickou hudbu, folk, jazz nebo dechovku. Hudba se zrychluje i zpomaluje – spolu s životem.

Vzdělání a hudba: kdo ladí na jakou notu

Zajímavé rozdíly přináší také pohled na vzdělání. Největší rozdíly se ukazují u klasické hudby, folku, jazzu, oldies a rocku – tyto žánry jsou výrazně oblíbenější mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi. U lidí s maturitou si také vedou velmi dobře, zatímco posluchači bez maturity je mají v oblibě podstatně méně.

Naopak elektronická hudba a rap s hip-hopem jsou častější volbou lidí bez maturity. Přesto existuje jeden hudební „most“, který spojuje napříč vzdělanostními skupinami: současná česká a zahraniční populární hudba. Ta zkrátka funguje pro všechny. A zajímavé je i to, že u metalu, punku a reggae se rozdíly podle vzdělání prakticky neprojevují.

Jeden kraj, mnoho playlistů

Hudební vkus Královéhradeckého kraje není jednolitý a právě v tom je jeho síla. Od rapu po klasiku, od klubů po dechovku, od sluchátek po koncertní sály. Každá generace i skupina si ladí vlastní soundtrack. A dohromady z něj vzniká pestrá hudební mapa kraje, kde má místo téměř každý žánr.

Chcete se dozvědět víc o datech v kultuře v našem kraji? Podrobné informace i grafy najdete v kompletním výzkumu.