Pečlivě jsme mapovali kulturní a kreativní odvětví (KKO) a teď bychom se s vámi rádi podělili o výsledky. Každý měsíc vám proto přineseme nová data z našeho výzkumu o kulturním chování obyvatel našeho regionu.
Zjistíte, kdo a jak navštěvuje kulturní akce, co lidi motivuje nebo naopak brzdí, jaké hudební žánry preferují, jak dobře znají místní organizace nebo kde hledají informace. Sledujeme také dostupnost kultury, její udržitelnost a vztah ke kulturním a kreativním odvětvím včetně hodnocení digitalizace.
Kultura není jen o tom být divákem. Mnoho lidí v Královéhradeckém kraji se do kulturního života zapojuje aktivně – organizují akce, sami tvoří, vystupují nebo kulturu finančně podporují. Data ukazují, že taková aktivita je častější především mezi mladými lidmi ve věku 15–20 let a mezi vysokoškolsky vzdělanými. Svou roli pravděpodobně hraje také množství volného času a materiální zázemí. Častěji se proto do kulturních aktivit pouštějí studenti a lidé z velmi dobře nebo solidně zajištěných domácností.
Kdo stojí za organizací kulturních akcí
Jednou z forem zapojení je organizace kulturních nebo komunitních akcí. S touto zkušeností se ve volném čase setkala zhruba třetina obyvatel regionu a 16 % se na organizaci podílelo v posledních 12 měsících. Nejaktivnější jsou opět mladí – mezi lidmi ve věku 15–20 let se do organizace někdy zapojila více než polovina. Naopak mezi seniory ve věku 60 a více let tuto zkušenost nemají tři ze čtyř lidí. Zajímavé také je, že zkušenost s organizováním kulturních akcí postupně klesá s velikostí místa bydliště.
Umění, které vzniká doma
Kultura ale často vzniká i v soukromí. Umělecké činnosti se ve volném čase věnovala přibližně čtvrtina obyvatel a 11 % tak činilo v posledních 12 měsících. S rostoucím věkem tato zkušenost postupně ubývá. Nejvíce tvoří opět mladí lidé ve věku 15–20 let – v posledním roce se umělecké činnosti věnovalo 26 % z nich a více než před rokem 27 %. Zajímavý posun je patrný také u lidí ve věku 21–29 let, kteří se v posledních 12 měsících věnovali umění častěji než dříve. O něco častěji mají s vlastní tvorbou zkušenost také vysokoškolsky vzdělaní lidé, i když rozdíl zde není tak výrazný jako u věku. Obecně se ukazuje, že umělecké činnosti se častěji věnují studenti a lidé, kteří svou domácnost hodnotí jako velmi dobře zajištěnou.
Když se z diváků stávají účinkující
Pro některé lidi kultura neznamená jen sledovat dění, ale také se na něm aktivně podílet. Veřejně na kulturních akcích vystupovalo v posledních 12 měsících 6 % obyvatel a dalších 7 % má s vystupováním zkušenost z dřívější doby. Také zde dominují především mladší lidé a studenti, zatímco mezi seniory je tato zkušenost méně častá.
Podpora kultury nejen skrze vstupenky
Podpora kultury nemusí mít jen podobu účasti nebo vystupování. Část obyvatel ji podporuje také finančně. Mimo běžné vstupné přispělo na kulturu 23 % obyvatel a 10 % tak učinilo během posledních 12 měsíců. S darováním mají větší zkušenost zejména lidé ve věku 15–20 let, obyvatelé z velmi dobře či solidně zajištěných domácností, podnikatelé a studenti.
Dlouhodobý vztah ke kultuře
Další formou dlouhodobějšího vztahu ke kultuře jsou abonentky a předplatné do kulturních institucí. V posledních 12 měsících je vlastnilo 6 % obyvatel a dalších 15 % je mělo více než před rokem. Zajímavé je, že tuto zkušenost častěji uvádějí vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Kultura jako živý prostor pro zapojení
Celkově se tak ukazuje, že kultura v regionu není jen pasivním zážitkem. Pro řadu lidí je také příležitostí něco organizovat, tvořit, vystupovat nebo ji aktivně podporovat. A právě tato aktivní účast je jedním z důležitých znaků živého kulturního prostředí.
Chcete se dozvědět víc o datech v kultuře v našem kraji? Podrobné informace i grafy najdete v kompletním výzkumu.